Ahoj výtej na našem blogu Mrkající snad se ti bude i líbit...
Admin: *Werů*,Miki,Dany
Desing: Dany,*Werů*
Email: teenwolf.fans@seznam.cz
Fan club: facebook

FanPage:Page

1.Kapitola

28. října 2013 v 13:47 | *Werů |  obrat nohama vzhůru a nikdy zpět
Emily se toulá pouličním světlem lamp. Loudala se ke statku Daimondových. Je celkem zima. Dnes celý den přšelo a foukal ne moc slabí vítr, ale zima jí nebyla, neměla ani chuť myslet na to že je zima, myslela jen jak ji mohl pochopit její strýček a jak věděl kdo je Kanima...

"Ahoj Emily" zvolala Lexi, jediný člověk který jí věřil, no vlastně věděl že to byla Kanima, a jakoby věděla co prožila.
Lexi byla spíš nesrozumitelná, co řekla tak jí nikdo nepochopil, ale jí to nevadil, byla se sebou spokojena.
Emily jen kývla a šla dál. Bylo vidět že moc Lexi nevěří a už jenom kvůli tomu co oní řikaly, že je stašidelná, nemá rozum a podobný pomluvy."Emily", snažila se jí na něco zeptat "Kam jdeš?" zepatala se nakonec.
Chíli jen mlčela, ale pak stejně jí odpověděla. "Domů", Neuměla totiž lhat a tak jí řekla radši pravdu, také už jenom že věděla o Lexi, že dkáže poznat, když někdo lže.
Lexi ze stachu o Emily šla raději sní. "Musíš jít se mnou" otázala se netrpělivě Emily.
"Mám o tebe stach Em."
"Neříkej mi Em!" ročílila se Emily.
"Promiň...a...proč ti to tak vadí?" nedokázala se nezeptal Lexi.
"Prostě mi tak neříkej!" Nechtěla se jen tak uklidnit.
"Prosím řeknimi to", žadonila.
"Říkala mi tak mamka a občas i taťka", se slzami v očích.
"Promiň" omlouvala se Lexi, bylo jí líto že se zaptala "já to tak neyslela", a objala ji.
"Nech toho!" vykřikla Emily a odstrkla ji od sebe.
"Promiň, já nemám žádné přatele...a je mi to líto" rozbrečela se Lexi.
Emily jen vzdychla a šla dál.



Rozrazily se dveře a do nich vstoupila Emily, "Ahoj" pozdravil ji srýček James "Dáš si večeři?" zeptal se Emily.
Emily se na něj jen podívala a Jamesovi, bylo jasné že ne, jelikož její výraz muvil za vše. V její tváři byl vidět jen vztek...vztek k určité osobě. Ano je to Lexi.
Emily si zalezla do pokoje a četla si, no asi dvě a půl hodiny ale pak musela jít nakoupit něco na snídani "Zlatí, zajdeš prosím nakoupit něco na snídani".
"No jo" řekla Emily otráveně.
"Já tam půjdu" ozval se Tom.
"Je pozdě Tome" zakázal mu to James.
"Ale..."
"Žídný ale Tome" napomenula jsem ho.
"Povídej" vyzval ho James.
"Mohl bych jít s Em, ne?"
"To jo" souhlasil James.
"Ne" zaskučela Emily "a neřikej mi Em!" napomenula ho.

Po cestě do obchodu oba mlčela, až to Tom nemohl vydržet a tak začal mluvit a zeptal se jí laskavě "Emily kde jsi dneska byle že jsi přišla tak pozdě?"
"To tě nemusí zajímat" oporovala otráveně Emil.
"Emily a co máme vlastně koupit?"
"Něco na snídani" Emily už byla nervozní.
Nakoupily bábovku a vdolečky a vydali se domu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama